31. 1. 2021 Chcípl PES

Vítáme vás u našeho dnešního komentáře.

Chcípl PES

V poslední době získává iniciativa Chcípl Pes více a více příznivců. Naši, především, restauratéři se rozhodli bojkotovat vládní nařízení a postupně začínají více a více otevírat restaurace, ale přidávají se k nim i majitelé různých fitness center a další malí podnikatelé. Téměř denně jsme zaplavováni články, které tuto situaci popisují, ale nějak zapomínají na příčiny této rebélie. Pokud opomineme skutečnost, že stát nemá co zakazovat podnikání, které je jinak legální, tak těžko lze opomenout příčiny, které naše podnikatele vedou k této rebélii.

První, co každého napadne, jsou uzavřené provozovny. Ano, v Německu se například protestuje čistě z důvodu vládou zrušených ústavních práv občanů, mezi které patří právo podnikat, právo shromažďovací, svoboda projevu apod. U nás to je také, ale značný rozdíl je v tom, že v Německu mají podnikatelé státní kompenzace takové, že jsou nadále schopni hradit veškeré své závazky, leasingy, půjčky, úvěry, mzdy, energie, nájmy. V ČR ne. Stát podnikatele cíleně likviduje. Neposkytuje jim možnost splácet své závazky, protože kompenzace jsou nedostatečné. Jistě se najde nemalé procento občanů, které bude tvrdit, že to je dobře, protože tak to má být a oni prý kradli 30 let, tak ať teď to postupně vrátí. Pokud někdo krade, tak v demokracii je základním principem to, že mu to musí být prokázáno. Takže sice typické bolševické – oni kradou – je sice hezké, určitě to mnoho občanů ocení, ale totalitní. Nic jim nebylo prokázáno i když budu souhlasit, že mnozí z nich skutečně stát na daních obírali, ale nebylo jim to dokázáno, poté neexistuje jediná zákonná věc, která by takový postup vlády umožňovala. Jedná se o přímé ohrožení demokratických principů v naší zemi a je to důvod pro aktivaci článku 23 Listiny základních práv a svobod občana. Toto je cílená totalitní likvidace podnikatelů.

Všimněte si ovšem, že zahraniční vlastníci podobné problémy nemají. Pro průmysl byly kompenzace nadmíru dostačující, navíc průmysl nikdo nezavřel, do „rachoty“ se chodí stále, přesto mají zahraniční vlastníci možnost čerpat minimálně na kurzarbeit. Fungují, vyrábí, prodávají a ještě od státu berou štědré výpalné. Čeští podnikatelé nikoliv. Jistě přijde námitka, že čeští podnikatelé také mohli vybudovat kvalitní průmyslové podniky. Ano, vy jste je také mohli vybudovat, proč jste to neudělali? Vidíte, jak jsou tyto námitky pitomé? Čtu je na diskusích každou chvíli.

Takže proč jsou ty rebélie? Protože stát likviduje statisíce našich podnikatelů a k nim i cca milion jejich zaměstnanců. Dostává je do situace, kdy jim banky odmítají půjčit, aby oni mohli uhradit své závazky, které musí splácet, přestože jim stát neumožňuje podnikat, tedy tvořit zisky, ze kterých by tyto závazky spláceli. Kdyby vás někdo vystavil do situace, že budete prakticky rok bez příjmu, jak byste se chovali vy?

Někteří podnikatelé dokonce nedostávají vůbec nic. Stát na ně zapomněl, jsou skoro rok bez příjmu, protože nesmí podnikat. A opět, je to porušení ústavního práva. Opravdu byste to zvládli, být skoro rok bez příjmu?

Naprosto respektuji jejich odpor a souhlasím s ním, také jsem byl na 2 demonstracích, přestože mezi ně nepatřím, ale uvědomuji si, že jejich likvidace bude i likvidací naší, uspokojení našich potřeb, jako jsou brašnáři, kominíci, kadeřnice, pedikurky apod. Pokud oni budou zlikvidováni, budeme mít problém všichni. Někdo řekne, ale vzniknou další, budou to dělat mladí. A kde tedy ti mladí dosud byli, když to neudělali v době konjunktury, kdy by nečelili takovému tlaku třeba na nízké ceny? Ne, nebudou to dělat žádní noví podnikatelé, protože si každý rozmyslí, zda vůbec ještě s takovým podnikáním ve službách, nebo obchodě, má vůbec začínat, když si stát kdykoliv zamane a zničí je, jednou pro vždy. Měli bychom je podpořit, protože není rozdíl mezi nákupem potravin a obuví, snad ten, že obuv si koupíte 2x za rok, kupovat potraviny chodíte téměř denně. Není rozdíl mezi večeří v restauraci a večeří v továrně v jídelně. Není rozdíl mezi cestou MHD a stříháním u kadeřníků a kadeřnic. Už byste to měli pochopit, že toto nejsou protiepidemiologická opatření, ale cílená likvidace národních podnikatelů.

Brexit

Důsledky Brexitu pro Velkou Británii lze v současné době hodnotit velmi špatně, nelze dobře oddělit důsledky coronavirové krize a důsledky Brexitu. Jejich hospodářství by se propadlo ať s Brexitem, nebo bez něj. Jistě, občas si čteme novinářské senzace, které se týkají údajných těžkých komplikací, jako tomu je u té dámy, co si pořídila nemovitost přímo u přístavu, kde denně proudily tisíce kamionů a stěžovala si, že tam nyní prý nemá klid. 🙂 No, i hloupější lidi, než jsme my, napadne, že ho tam neměla ani předtím, že? Nebo ty, jak nizozemští fanatici vybírají salám a sýr ze svačin britských řidičů kamionů. No, to si nějak moc léčí své mindráky, to se nedělá ani tureckým řidičům kamionů. Jestli to je vůbec pravda.

Podíváme-li se na celkový pokles hospodářství Velké Británie, zjistíme, že Brexit se asi moc na jeho poklesu nepodílel, protože ten pokles je průměrně shodný se zeměmi EU. Osobně jsem očekával pokles kolem 5% v průběhu 2 let, poté značný výkonnostní vzestup, protože je nepochybné, že přemíra regulací EU každé ekonomice škodí, neprospívá, tomu se, alespoň se to tak zatím zdá, dokáže Velká Británie slušně vyhnout a do 2 let ekonomicky poroste velmi rychle. Už nyní lze konstatovat, že Brexit nebyl tou dramatickou věcí, za kterou jej příznivci EU vydávali. Libra posiluje, tedy import se zlevní, export zdraží, ale Velká Británie patřila a bude patřit mezi nejvýkonnější ekonomiky Evropy, protože její hospodářství je více založené na službách a výroby s vysokou přidanou hodnotou, tedy úplně odlišné od naší ekonomiky, která se nedokáže přibližovat nejvyspělejším zemím Evropy a ve formě srovnání reální kupní síly s německým občanem se fakticky za dobu našeho členství EU nezměnila, je pořád na úrovni mínus 18.000 USD ročně, tedy o tolik má náš občan ročně méně, než německý občan, v průměru. Průměrná rodina má tak v reálu stále o cca 750.000 Kč ročně méně, v reálné kupní síle, než průměrná německá rodina. Pořád, od našeho vstupu do EU. Toto v Británii není.

Dohoda s EU dala Velké Británii obrovské pozitivum, protože se v rámci dodávek zboží a služeb téměř nic nezměnilo, vyjma kontrol na hranicích, které ovšem fungují velmi dobře, proti předpokladu. Nikdo netráví na hranicích více času, než bylo nutné a mnozí exportéři mají velké možnosti pokračovat v tradičních obchodních vztazích. Proti tomu se ovšem Velké Británii otevřely doslova vrata k dodávkám do bohatých ekonomik, jakou bezesporu je americká, nebo indická, či čínská. Nezanedbatelné jsou i možnosti v jižní Americe, Asii a Africe. To dosud Velká Británie, bezcelně, činit nemohla. Bude mít obrovský náskok před konkurencí, která bude Velkou Británii určitě následovat, třeba i ČR, pokud se rozhodne vystoupit z EU.

V prvním kole tohoto pomyslného diplomatického souboje mezi EU a Velkou Británií se zdá být jednoznačným vítězem Velká Británie, která získala ekonomicky daleko více, než ztratila a nyní je již pouze na vedení Velké Británie, jak s takto snadno získanou převahou naloží. Jednoznačně má předpoklady dohánět svého odvěkého přítele z USA a hodně hospodářsky „utéci“ členským státům Evropské unie. Nyní k tomu má veškeré předpoklady, snad s nimi naloží dobře. Pokud se nic výjimečného nestane, tak tento hospodářský model bude základem exitů dalších členských států EU, pokud EU nezmění své chování, byrokracii, nepřestane se šikanou a nezačne se věnovat pouze tomu, k čemu byla založena – ekonomické prosperitě, kdy tuto základní věc EU absolutně nezvládá a odchází z tradičních pozic.

Politika je obchod s lidskou hloupostí, nezapomínejte.

Tak hezký víkend a celý příští týden.