23. 2. 2020 Kult stáří

Vítáme vás u našeho dnešního komentáře.

Čínští „nadlidé“

Není to tak dlouho, co jsme pochovali předsedu Senátu Jaroslava Kuberu. Při vyklízení jeho věcí z kanceláře předsedy Senátu tam zůstal dopis od čínských masových vrahů, ve kterém mu nepokrytě vyhrožovali, stejně jako celé naší zemi, v souvislosti s jeho plánovanou návštěvou Tajwanu. Jako nějaký protektoři, kteří se v naší zemi, píšu o České republice, nikoliv o čínské gubernii, jak by si mnoho našich spoluobčanů přálo, chovají, jako by jim patřila. Tak jistě jim patří PPF, TV Nova, Home Credit, pár personálií z Pražského hradu, pár poslanců, jako je Skopeček, Zahradil a další, jistě jim patří i nějaké noviny, jako Info.cz, Slavia Praha je čínská, ale v žádném případě jim nepatří naše země.

Jak by se asi zachoval skutečný vlastenec, skutečný český ministr zahraničí, kdybychom jej měli a neměli tam onuci komunistického agenta STB? No, jednoduše, předvolal by si čínského velvyslance a vyhostil nejméně 3 diplomaty, pokud by rovnou nenechal jejich velvyslanectví uzavřít. Jistě, zpřetrhalo by to naše obchodní vztahy, tedy na rovinu, obchod nizozemského Home Creditu, protože naprostá většina našich výrobců Čínu opravdu k ničemu nepotřebuje. Tolerovat agresi ze strany čínských masových vrahů je neakceptovatelné. Ale to jenom pro někoho, jako jsme mi, možná vy, jistě ne pro současnou vládní garnituru, včetně té opoziční.

Podíváte-li se, jak na toto zjištění reagovala česká společnost, zjistíte, že to bylo pár výkřiků na sociálních sítích a poté už vůbec nic. Jak typicky smutné.

Jak se vám tu žije?

Už jste si někdy položili tuto otázku? Nebo vám ji někdy položil nějaký politik v období mezi volbami, zajímal se někdy někdo o tak závažnou věc, jako je vaše osobní spokojenost se současnou situací?

A jak byste na tuto otázku sami odpověděli? Co považujete na 10 největších současných problémů naší země? Zkusím napsat těch 10 největších problémů, které asi vidíte – bezpečnost, školství, důchody, ekonomika, zdravotnictví, životní prostředí, sociální věci, exekuce, soudní systém, podpora mladých rodin. V kolika bodech jsem se s vámi shodl?

Když vás někdo nechá ohodnotit váš život a jak se vám tu žije, bude naprostá většina z vás hodnotit na 10 stupních mezi 6-8. Výsledek bude spokojenost v cca 75-80% občanů. A tento výsledek se poté dostane k marketingovým specialistům jednotlivých politických stran, kteří poté vypracují strategii, co by taková strana měla říkat, aby vás oslovila, protože je vás tu cca 75% prakticky spokojených. Možná již chápete, kam směřuji. Vy sami jim dáváte nepravdivé odpovědi, se kterými poté, díky marketingovým společnostem, politici pracují. A proto jsou tolik mimo životní realitu, dalo by se napsat, že žijí svým vlastním životem, absolutně netuší a neznají skutečné problémy „obyčejných“ lidí. Proč? Protože naprostá většina lidí umí pouze opakovat to, co slyšela, ale již neumí odpovědět, jak by si to představovala, nebo to volený zástupce má dělat. Jako jednoduchý příklad je – důchodová reforma – naprostá většina z nás si nechala nakukat, že je nezbytně nutná, protože jinak „nebude“ na důchody. To je ovšem lež. Důchody musí lidé dostat důstojné, ale hlavně je musí dostat – píše se to v Ústavě. A teď mnozí čučí, jako vyoraná myš, jak se říká, i když jsme to tu už jednou psali. Ale to není podstatné, podstatné je, že když se bojíte uvést pravdu, že zdravotnictví stojí za pendrek, bezpečnost se zhoršuje tak, že vám připadne již neúnosná, tedy hodnotit nejnižší známkou, tak se poté nemůžete divit, že s tím nikdo nic neudělá. Oni ti politici jsou totiž psychopati, téměř všichni, absolutně netuší, jak žije člověk s důchodem, v exekuci, ale i běžný člověk, co chodí do práce. Stejné to je s názorem na EU, jenom opakujeme klišé, které jsme někde slyšeli, neumíme, nezajímáme se o to, odpovědět, proč chceme, nebo nechceme, být v EU. Řekneme – europrotektorát, nebo EU je náš největší obchodní partner, bez ní bychom neměli co jíst. Jsou to blbosti, nad kterými lidé odmítají uvažovat.

Ale je to stejné, jako když se vás někdo zeptá na to, jak se máte. Většina řekne, že dobře, i když to je blbost. Tak se příště nebojte, přestaňte se přetvařovat a říkejte jenom PRAVDU, ať už konečně zvítězí.

Budujeme kult stáří

Možná jste si i vy povšimli, že se za poslední léta u nás začal budovat kult stáří. Nejen u nás, ale po celém světě. Podívejte se na naše politické představitele – důchodci – nemají již v politice co pohledávat. Proč? Nemají „šťávu“, jsou to zapšklí, nenávistní blbci, plní stařeckých komplexů a zdravotních problémů. Zemanem počínaje, skrze Babiše, přes Křečka, k Rychetskému apod.

Nejde jenom o politiku. Denně jsme na internetových stránkách vystaveni fenoménu stáří. Když nám bylo 20, byla hvězdou Kate Moss, když nám táhne na padesát, je hvězdou – hádejte kdo? - Kate Moss. Stará, s kůží scvrklou, „krasavice“. Zmizeli skutečné krasavice, do 23 let, mladá, hezká děvčata. Na mládí je nejhezčí, že jsou skoro všichni mladí hezcí. Na stáří je ošklivé, že jsou skoro všichni oškliví. Přesto jsou nám dnes a denně servírovány články o vyšeptalých nutriích, vyschlých treskách, místo krásného mládí.

Začínáme být obětí fetišismu kultu stáří. Někdo možná řekne, že ke stáří patří moudrost, ale to je taková pitomost, že tomu ani sami nemůžete věřit. Těžko si kdo po 50 vzpomene, co měl před 2 dny k obědu, zážitky, které vypráví, jsou více méně 30 let staré, na ty nové si ani nevzpomene, protože prakticky žádné nemá. Mladí hledají způsob zábavy, klidně každý den po práci, staří táhnou domů, dají svého lahváče a držkují na mladé, jaké zážitky by asi mohli mít? Staří většinou bývají nesnášenliví, nenávistní, oškliví, zapomnětliví, téměř nikdo není zdravotně v pořádku, mozek jim už neslouží (však si zkuste naučit se cizí jazyk, zjistíte, že ten mozek vám už nefunguje a jde to velmi těžko, kdežto mladí se dokáží naučit hned 2 cizí jazyky za 4-5 let po půl hodině denně). Ke stáří většinou nepatří hezké věci. Ne, neříkám, že staří lidé žijí špatně, nebo jsou špatní, sakum prásk, to určitě ne, existují výjimky, které potvrzují pravidlo, a jsou aktivní, snaží se udržet v kondici jak zdravotní, tak psychické, co nejdéle, ale jsou to výjimky, u mladých to je pravidlo. Pokud svěříme náš svět do rukou starých, nemůžeme se divit, že je plný nenávisti a zloby. Je takový, jako ti, co jim ten svět svěříme.

Proto respektujme mládí a svěřme jim náš svět.

Tak hezký víkend a celý příští týden.