2. 8. 2020 Co ukončí demokracii v naší zemi?

Vítáme u našeho dnešního komentáře.

Ministerstvo financí přišlo s kůží na trh. HDP ČR letos poklesne o ...

Pokles HDP je téměř o 11%

Co vám toto číslo a tato informace říká? Víte vůbec, o čem ta informace je? Opravdu se nejste schopni zamyslet nad tím, že když „stát“, ne jen Bureš, ne jen Hamáček, ne jen Filip, ale i Okamura, Fiala, Pekarová, Kalousek, Bartoš, protože všichni s tím souhlasili, „vypne“ ekonomiku, zavede nesmyslná a totalitní opatření, která zamezí výrobě, výzkumu, školství, službám produkovat, že se to, logicky, projeví právě na poklesu HDP?

Co tedy to číslo vypovídá? Nic. Vůbec nic. Jenom dopad totalitního a hloupého rozhodování státní moci. Nevypovídá o tom, zda je naše země v ekonomické krizi, která by byla důsledkem pouze našich špatných ekonomických a hospodářských rozhodnutí, podřízení se EU, nevypovídá o tom, zda naši zemi vedou ekonomičtí ignoranti, což je pravdou, ale vypovídá o tom, že když vypnete ekonomiku země na několik měsíců, prostě se nevyrábí a tudíž není ani zajištěno plnohodnotné HDP.

To číslo je pro vás, ale i pro ekonomy, nic neříkající. Přesto se s ním politici ohání, komentují jej, hodnotí, sdělují nám naprosté nesmysly, neříkají nám žádná fakta, ani pravdu. To číslo by nemělo být nikdy zveřejňováno, protože o ničem nevypovídá, jenom dává do ruky různým politickým hlupákům bič k nahánění si politických bodů a voličů, jejichž intelekt nedosahuje úrovně schopnosti si uvědomit, že to číslo je nic nevypovídající o stavu naší ekonomiky.

Pokud by „stát“ nevypnul ekonomiku na několik měsíců, k tak výraznému poklesu HDP by, logicky, nedošlo. Samotnou otázkou je, zda se náš stát nedostával do „klasické“ hospodářské krize, která je definována 2x po sobě snížením HDP proti minulým čtvrtletím. Na tuto odpověď budeme čekat až do příštího roku. „Vypnutím“ ekonomiky tak došlo ke znemožnění získat informace o tom, zda v běžném hospodářském cyklu již nedošlo k poklesu hospodářské úrovně, který by definoval tento pokles jako „hospodářskou krizi“.

Všimněte si, jak se všechny opoziční strany snaží z této, nic neříkající, informace „vytěžit“ maximum. Vytahují, pro ně, absolutně dokonalé „recepty“, jak ekonomiku postrčit dopředu. Když se na ty recepty podíváte, musíte se zasmát hlouposti autorů. Například ODS opírá „restart“ ekonomiky o ekonomicky bezvýznamné OSVČ, kterým by nejraději odpustila úplně vše. K tomu zrušení daně z převodu nemovitostí, zrušení superhrubé mzdy. Jistě, pokud lidem necháte více peněz v peněženkách, tak je mohou, ale nemusí, utratit a „spotřeba domácností“, která se tímto krokem může zvýšit, mohla by mít pozitivní efekt v růstu HDP, ale již ne v růstu ekonomicky podstatných odvětví. Ke zvýšené spotřebě je totiž potřeba navázat i „důvěru v ekonomiku“, která se tímto nezvyšuje. Takže kroky, které jsou k ničemu, pokud stát nečiní kroky, které by vedly i ke zvýšení důvěry obyvatel v ekonomiku.

Všimněte si, když vláda něco zruší, zavede, jak hned vyskočí zástupci téměř všech stran a říkají – tohle jsme navrhli my – oni to teď přijali. Nejsměšněji to působí u opozičních stran, které nedokázaly navrhnout komplexní opatření vedoucí k ekonomické prosperitě, vedoucí k růstu PPP – paritě kupní síly – tj., že si za své peníze koupíte více, než dosud, apod. Dílčí, z větší části nesmyslná, opatření navrhují, ale nenavrhují již ta komplexní, která v celé šíři záběru skutečně naší ekonomice pomohou.

Co jsou ta komplexní opatření? Tak základem je se rozhodnout, kdo má být tím hnacím motorem ekonomiky, zda drobní a střední podnikatelé, nebo korporace, nebo spotřeba, nebo mix všech těchto, v jakém procentu, zda ekonomická bezvýznamnost OSVČ (malých podnikatelů) má být snížena a jak. Žádná z politických stran toto neřeší. Řeší malichernosti, které ve svých důsledcích spíše společnosti ublíží, než by ji pomohly. Chybí nám stratégové, ekonomičtí experti se zkušenostmi ze zahraničí, chybí nám vůdci.

Čestní občané Hitler a Gottwald vedení Písku nevadí. Je to ...

Kdy je demokracie v ohrožení?

Historie tu je od toho, abychom se z ní poučili. To je asi největší klišé, které dnes a denně čtete, že? Proč klišé? Zkuste sami přemýšlet, jak moc si „mocní“ tuto pravdivou frázi připouští. Jak moc se jí řídí. Nijak. 30 let vůbec nijak. Všichni si mysleli, že když už tu je ta demokracie a svoboda, že to všechno půjde samo, půjde to dobře, všichni budou spokojeni, nikoho se změna „režimu“ nedotkne negativně, postupně se zbavíme starých nemorálních a nečestných vlastností, způsobů života a vznikne tu „Ráj na zemi“.

Přitom jsme všichni viděli, že tomu tak není ani v nejstarších demokraciích světa, USA, Velké Británii apod. V naší krátké historii tu máme hned dvakrát nástup totalitních systémů a hned dvakrát prohru demokracie a demokratických principů. Obojí je svázáno s jednou, věčně se opakující, chybou, která je nacházela a nachází ve společnosti.

Všichni se oháníme profesorem Masarykem, málokdo se ovšem rozhodl studovat jeho filozofické myšlenky, směr, který viděl, příčiny ohrožení demokracie, strach o demokracii, který měl každý den. Mnozí vytrhávají jeho myšlenky z kontextu, za nového Masaryka se dokonce považuje i Zeman, Okamura se zosobňuje v Masaryka díky jeho jednomu citátu, přitom demokracie je komplex, ne jenom část, která se mi hodí.

Nástup obou totalitních systémů byl svázán s jednou chybou demokratů. Nacismus nastupoval v době, kdy po Německu žádaly velmoci nesmyslné reparace ve výších, které ohrožovaly životy a zdraví obyčejných Němců, kteří jenom plnili rozkazy svých vůdců. Německo v té době bylo vyhladovělé, zbídačené. Přišel Hitler, označil viníky – Židy, slíbil změnu, dal německému lidu naději, že již děti nebudou umírat hlady. Světové demokracie jenom přihlížely budoucí zkáze.

Gottwald, po válce, kdy opět dělníci měli hluboko do kapes, neměli kde bydlet, za co žít, děti neměly boty, země byla plná nacionalismu (vyhnání našich německých spoluobčanů), nenávisti vůči Německu, Rakousku, slíbil nápravu – prý ponechá drobné živnostníky, slíbil znárodnění velkých podniků a peníze rozdané všem, kdo je potřebují – slíbil změnu, lidi budou mít co jíst, děti budou mít boty, nebude se umírat na hlad.

Oba totalitní systémy nastoupily a zvítězily v době, kdy demokracie selhala v tom nejzákladnějším, co má pro všechny lidi, žijící v demokracii, být – v sociálním smíru. Lidé nesmí mít hlad, nesmí být bez bot, mají mít kde bydlet, mají mít právo pracovat.

ČR dnes. 4 miliony lidí obětí exekucí – žijí pod hranicí životního minima, žijí v bídě. Korupce, mafie kvete. Důchodci, co musí vyžít s 1.500 Kč měsíčně na jídlo a hygienu. Znám dost lidí osobně, kteří nejí i několik dnů po sobě. Nemají na jídlo. Týdnem před „berousem“ jí jenom suchý chléb. Zdevastované životy.

Proto vyhrávají populisté, u kterých tito lidé vidí světýlko na konci tunelu. Možná bláhově, ale přesto jim svitla naděje na lepší život. Proto vyhrává Bureš volby. Tohle je ovšem obrovská nálož pro konec demokracie a svobody v naší zemi. Proberte se, nebo bude pozdě!

Politika je obchod s lidskou hloupostí, nezapomínejte.

Tak hezký víkend a celý příští týden.