10. 5. 2020 Bezpečnostní situace v zemi

Vítáme vás u našeho dnešního komentáře.

Sympatizanti Nočních vlků uctili v Praze padlé vojáky | ČeskéNoviny.cz

Bezpečnostní situace v zemi

To, co se děje v naší zemi nejen ve spojitosti s koronavirusem, lze, bez nadsázky, považovat za dosud největší nebezpečí pro naši demokracii a svobodu.

Na jedné straně stojí hradní zákulisní mafie, která vždy vyrazí do útoku ve chvíli, kdy to ne, nečekáte, ale čekáte. To je rozdíl mezi tím, co si myslí mnozí ostatní. Vždy vyrazí do útoku ve chvíli, kdy se pomyslná ručička vah zhoupne ku prospěchu prozápadní civilizace, aby z posledních sil mluvčího této mafie – Zemana – vykřikla nějakou pitomost, které se chytí ne jeho obhájci na život a na smrt, jako kdysi obhájci Stalina, nebo Hitlera, ale právě ti nerozhodnutí voliči, kteří zažívají obrovské rozčarování z polistopadového vývoje.

K nim se připojila armáda a policisté, jenom vrchní velení, ale i běžní „pěšáci“, jak se říká. Ne, že by to bylo nějaké velké překvapení, důstojníci armády i policie cvičí proti nám, prozápadním občanům, pro tajné služby nebezpečnou Domobranu. S ohledem na počet domobranců, odhadem několik málo stovek až jednotek tisíc, je potřeba takových velících a školících důstojníků obrovská, v řádech stovek. Tolik nedá dohromady ani samotná armáda, tak jim, s radostí, vypomáhají policisté. Dá se říci, že armáda i police stojí proti velké části občanstva, která zastává prozápadní postoje. Daleko nebezpečnější ovšem je, že se jedná o ozbrojené složky, přičemž část Evropské unie se snaží občany odzbrojit. Samozřejmě, že podobně hovoří i protistrana, ale tam skutečně není problém zbraně vlastnit, nebo je na černém trhu koupit. Policie nereaguje ani na výhrůžky lidem smrtí na sociálních sítích, vůbec nereaguje na schvalování trestných činů a zločinů. V neposlední řadě dokonce lže, například v situaci, kdy se proruští občané sjeli u Olšanského hřbitova poklonit se památce obětí Rudé armády, kde porušili veškerá státní nařízení, jako je maximální počet sdružujících se lidí, dodržování rozestupů apod., kdy navíc lhala, že na daném shromáždění, přímo na hřbitově, prý nebyla, přitom zde prokazatelně byla.

Pro mnohé občany působení armády a policie vzbuzuje strach o svůj vlastní život, o životy svých vlastních příslušníků rodiny. Jejich jednání je proti zájmům naší země, proti svobodě a demokracii. Přesto se nadále nachází velké procento občanstva, které jejich jednání schvaluje. Dovolím si konstatovat, že Policie ČR a Armáda ČR jsou největším bezpečnostním rizikem pro naší zemi.

Proti činnosti Armády ČR a Policie ČR ovšem stojí, velmi paradoxně, BIS (Bezpečnostní informační služba), která zatím plní svou funkci velmi dobře. Vezmeme-li v úvahu výhrůžky komunálním politikům, které zcela jistě skrze sociální sítě probíhaly, včetně výhrůžek likvidací jejich rodin, tak poté BIS jednala velmi dobře, když ve spojení s Respektem zveřejnila varování o možném ohrožení politiků a jejich rodin. To, de facto, znemožnilo ruským nájemným vrahům, byť teoretickým, jakkoliv jednat. Nyní již jenom čekají na proruského blázna, který se pokusí, pokud se pokusí, tento čin sám vykonat. Sice chytnou „malou rybu“, ale budou ze strany tzv. Demokratických stran oslavováni. Na jedné straně chybné rozhodnutí BIS, ale s ohledem na současnou situaci, kdy BIS, jako jediná, stojí proti proruským aktivistům, kteří je prakticky všude, od vlády, prezidenta, počínaje, po běžné občany konče, alespoň zamezila skutečným potenciálním vrahům z řad Ruské federace skutečně jednat.

Na jejich straně stojí i další skupiny – politické strany, jako KSČM, které se ústy svých představitelů vůbec nebojí vyhrožovat politickým odpůrcům, jako je Hřib, Kolář (Starosta Prahy 6). K nim se přidávají příznivci SPD, ČSSD a ANO, kteří už opět demontují z území osvobozených USA a západními spojenci vlajky USA u hrobů vojáků našich osvoboditelů, nebojí se říkat, že si za výhrůžky smrtí mohou politici sami, to z jisté části by byla pravda, pokud bychom přistoupili, že takové výhrůžky smrtí patří do demokratické společnosti a mají být zcela běžným stylem vedení politického boje. To je ovšem otázka na míru svobody slova, zda ji dokážeme, nebo spíše chceme, akceptovat i v takovýchto situacích, nebo ne.

Bezpečnostní situace v zemi se zdá být velmi špatná. Proruští aktéři mají zatím navrch, prozápadní aktéři nemají mnoho šancí tuto situaci změnit, protože důsledkem jejich působení ve vládách se většina země dostala do zoufalé ekonomické situace a nyní jim je nabízena zdánlivě jednoduchá řešení ve formě kolaborace s východními autoritářskými režimy. Pokud se prozápadní aktivisté nevzpamatují, nepřistoupí na viditelné odstranění starých kádrů, jako je Kalousek, Zahradil, Jurečka apod., nenajdou každý jednotlivě, skutečně akceptovatelného lídra, nezmění své postoje směrem k větší humanitě a sociální vyváženosti, nenabídnou zvýšení minimálních mezd na důstojnou úroveň, nenabídnou racionální politiku pro všechny, nikoliv pouze pro vyvolené, tento „třídní boj“ je pro ně prohraný. Sice budou mít nadále dost příznivců, ke korytům se dostanou, ale jejich preference budou postupně propadat, až zmizí z vrcholné politické scény a navíc v naší zemi dojde k obratu směrování ze západní civilizace k východní necivilizované společnosti a růstu poptávky po autoritářích. Čekání na „krizi“, jako příchod Mesiáše, od těchto prozápadních politiků je fatální chybou, která nás bude, v budoucnu, velmi mrzet. Z „krize“ současná vláda vyjde jako vítěz, nebude škrtat, budeme mít velmi špatné výsledky hospodaření, ale krize skončí a výsledky se opět zlepší. A to bude „voda na mlýn“ po autoritářích volající většině v zemi, ke kterým se postupně přidají i voliči dnešních prozápadně orientovaných politických stran.

Česká fotka: Významné banality — Česká televize

Komu vděčí Praha za osvobození?

Také jste se nechali do této zcela malicherné debaty zatáhnout? Pokud ano, tak již dost dobře víte, jaké to je, řešit hlouposti a neřešit podstatné věci. A to se zde děje celých 30 let. Nikdo neřeší podstatné věci, ale pouze a jenom hlouposti, u kterých se vyvolávají téměř celospolečenské vášně. Řeší se Konev, který neměl v Praze stát od roku 1990, řeší se Vlasovci, kdy všichni ví, že to byli oni, kdo pomohli osvobodit Prahu, řeší se koronavirus, který zabíjí 20% lidí, které běžně zabije obyčejná chřipka, a mohl bych psát o dalších doslova ptákovinách, které hýbou společností. Přitom se nikdo nezajímá o nesmyslnosti evropských dotací, o humanitu, o exekuce, které postihly 2 miliony lidí, o sociálních dávkách se nehovoří, ani o jejich zneužívání, o snižování byrokracie a počtu státních zaměstnanců vůbec ne, o armádě a policii, skrz na skrz prošpikované lidmi, kteří zcela dobrovolně a za peníze cvičí armádu šílenců, která bude připravena proti vlastní zemi bojovat. Neřeší se, protože 30 let na diskuse bylo až moc, jak má ekonomicky směřovat naše země, co se má podporovat, výzkum, vývoj, změna školského a zdravotního systému, změna důchodového systému. Neřeší se ani smršť dopravních značek v ulicích, drogy, prostituce. Prostě vůbec nic. Vypadá to, že buď to všem vyhovuje, nebo to 40% nevoličů nevyhovuje a na politiku kašlou, proto nechodí k volbách, neřeší nic. Většinou to jsou lidé, kteří ví, že se v každém systému budou mít dobře, nebo neřeší budoucí systém, protože si jsou jisti, že v nevyhovujícím nebudou muset žít.

Tak snad vás toto probudilo.