14. 7. 2019 Jsme nejbohatší, co jsme kdy byli, ale …

Mnozí politici, ale i občané, se neustále ptají, proč má ten Bureš a Zeman pořád takovou podporu. Neustále slyšíme, že jsme nejbohatší, co jsme kdy byli, ale …

To ale …, znamená, že to je spíše otázkou, kdo je ten nejbohatší. Pamatuji dobu totality a to jsem nebyl malé dítě, pamatuji i dnešní dobu, za kterou jsem nesmírně vděčný, pamatuji Sametovou revoluci. Umožnila mi cítit se chvíli svobodně, cestovat, poznávat svět, vidět, jak se kde žije, nejsem tak odkázaný na lži, které šíří Pitomio, nejsem tak odkázaný na nesmysly, které šíří ODS, TOP 09, ČSSD, ANO, KDU-ČSL, KSČM, SPD a další parlamentní, či neparlamentní strany. Osobně se domnívám, že již na střední škole by děti měly mít povinnost žít nejméně měsíc v jiné zemi, výměnným pobytem, u rodiny například Nizozemců. Tam „načichnout“ jejich životní styl, vidět, co je pravdou, co pravdou není, co slyší v našich médiích, udělat si svůj obrázek o životě, kultuře, návycích, v jiné zemi. S tím poté mohou přijet domů a zde to, co považují za dobré, zavádět ve svých rodinách. Mělo by to nejlepší efekt, jakou může jakákoliv zkušenost mít.

Země bohatá jistě je, ale vysává ji pár, na politiky napojených, nebo přímo v politice působících, mafiánů, oligarchů, zločinců. O Burešovi to je známo, ale jsou takové případy, jako někteří zástupci ODS, TOP09, ČSSD, KSČM, SPD, ale i ostatních stran, kteří se nadále stýkají s podsvětím, mafiány, slibují jim brebendy a naoko „bojují“ za tu jejich „svobodu a demokracii“.

Takový důchodce se jistě „nejbohatší“ cítit nemůže. Já sice pamatuji za bolševika, jak důchodci chodili ke kontejnerům, kam se jim věšela taška s ještě poživatelným chlebem, ta na pravý roh, na levý roh se dával chléb a pečivo tvrdé, pro ty, co měli slepice. Všichni jsme byli důsledně poučeni o tom, kam která taška patří. Rozdíl mezi tehdejší dobou a dnešní byl ten, že důchodce byl chudý vždy. Dnes se rozhoduje o tom, zda zaplatit bydlení, jídlo, nebo léky. Zvyšování důchodů je v pořádku, ale nesmí to být plošné, ale jen těm nejpotřebnějším a nesmí to být na úkor deficitu rozpočtu, protože poté se okrádají jejich děti a vnoučata, která to budou platit. A ne, není to tak, že když na zvýšení důchodů není, tak se nezvednou, na zvýšení důchodů být musí, musí se začít přestat krást, jak se u nás krade.

Máme zde poté skupiny dělnické, které pracují na 3-4 směny, prakticky nepřetržitě, ztratily nárok na příplatek ve výši 50 a 100% za práci v sobotu a neděli, byl jim snížen na 20 a 40%, pracují za 13-18.000 Kč hrubého. Podnikatelé vydělali, dělník byl okraden. Když má taková rodina cca 10-14.000 Kč čistého, k tomu malé dítě, manželka na rodičovské za 7.000 Kč, tak to jsou pro ně jistě naprosté „žně“, to si žijí, lidově řečeno, jako „prasata v žitě“. Nikoliv, nemají co do huby. Vláda měla a má povinnost udržovat výši minimální mzdy na úrovni minimálně 60-70% průměrné mzdy a to „zavázat“ zákonem. Proč? Protože jsme občané naší země, pokud někdo není ochoten platit slušnou mzdu za slušně odvedenou práci, poté nemá u nás podnikat. Ať si najde uplatnění jinde. Jsou firmy, jako např. Škoda Auto, které hravě převyšují tento můj názor. Jsou jich stovky, možná tisíce, co takto dávno činí. Ten, kdo řve, že to někoho zlikviduje, tak ať ho to zlikviduje. Stát má povinnost hájit zájmy svých občanů. Jedním z nich je, právo na slušný život, pokud pracujete, nebo jste v důchodu. Toto právo nám více jak 30 let stát upírá. Ano, můžeme jít podnikat, ale ne každý na to má ekonomicky, intelektuálně, odvahu, a kdyby všichni podnikali, tak tu nemá žádná firma možnost mít zaměstnance. Tyto argumenty jsou zcestné, podvodné a lživé.

Země je demoralizovaná a to nelze klást za vinu pouze bolševickému režimu. Je bezpodmínečně nutné začít otáčet kormidlo. Podívejte se sami kolem sebe, kolik lidí kolem vás porušuje nařízení, zákony. Prakticky každý – všude samý vajgl na zemi, bordel, špína, spí se na lavičkách, krade se ve velkém, v obchodě vám prodají shnilou zeleninu, nebo ovoce, téměř kontaminovanou, ročně se otráví jídlem několik tisíc lidí, všude vidíte různé řidiče, kteří nedodržují Silniční zákon, pokouší se dokonce vraždit automobily, najíždí na strážníky, telefonují za jízdy, lidé odhazují vše na zem, přitom popelnice jsou všude, přechází se mimo přechody pro chodce, matky čumí do telefonů a tlačí, bez rozhlédnutí, kočárky s dětmi pod auta, jdete do obchodu, tam vás okradou (prý špatný čárkový kód), nikdo za to není postihován. Demoralizace je základem rozkladu každé společnosti. Mezitím vás politici krmí nesmysly, jak se máme dobře. Nemáme, právo nefunguje, zákony platí jenom pro plebs, policie a státní zástupci jsou úplatní, nebo se bojí zasáhnout, Bureš krade, je na svobodě, je to 12 let, Zeman okradl stát o 100 miliard a to prokazatelně, a je na svobodě. Sám tvrdil, že za to by mělo být prakticky doživotí.

V takto demoralizované zemi je poté velmi snadné, aby agent českého Gestapa byl premiérem, nebo podvodník, zloděj a lhář prezidentem. Lidé nikde nevidí morální a čestné politiky, když už se objeví „vlaštovka“, tak je k smíchu, nebo se vytváří různé pamflety, které jej lidsky znemožňují, že je pedofil apod. Opět to není trestáno. Toto ovšem není demokracie, svoboda, toto je anarchie. Pokud občan nevidí, že vrchnost žije morálně, považuje její nemorálnost za „normu“, kterou se neobává kopírovat. Je mu to prostě jedno.

Co za tím je? Nespokojenost. Nespokojenost s tím, jakou formu anarchie si vládnoucí suita za posledních 30 let vybrala. V politice jsou fušaři, kteří nerozumí svému řemeslu, ale snaží se předstírat, že rozumí jinému řemeslu. Nýmandi, kteří na co sáhnout, to zkazí. Změnil se systém, ale lidé zůstali stejní, ne-li horší, než za bolševika. Zatím jsme nevyhráli s tou Pravdou a láskou.

Co s tím? Na to je jednoduchá odpověď, každý máme dělat jenom to, na co stačíme. Tedy začít sami u sebe, poté v našich rodinách. Donutit dítě, nebo rodiče, sebrat odpad ze země, který tam hodili, ozvat se v obchodě, pokud jste byli okradeni, být k lidem slušný, zkusit se více usmívat, vést řádný život, ne ten, co vedete dnes, být ohleduplný a citlivě vnímat potřeby známých a kamarádů. Uvědomit si, že když někdo pracuje, bez ohledu na to, zda soukromě, nebo jako zaměstnanec, má právo vést důstojný život, jako ten, kdo úspěšně podniká, vědět, co vlastně je ten důstojný život, mnohým stačí mít jednou ročně na dovolenou v Chorvatsku pro rodinu a jednou ročně mít na lyžovačku v naší zemi, nikdo není tak náročný, jak si myslíte. Uvědomit si, že když ostatním se bude dařit z poloviny tak dobře, jako vám, že i oni budou šťastnější, morálnější, slušnější a příště nedopustí, aby u nás vládl agent českého Gestapa a prezidentem byla nemorální lidská troska.

Hezký den, přátelé.

 
TOPlist